PM2.5 — Jemné částice menší než 2,5 mikrometru. Tyto částice jsou dostatečně malé, aby prošly nosem a hrdlem, pronikly hluboko do plic a dokonce vstoupily do krevního oběhu. Hlavní zdroje zahrnují výfukové plyny vozidel, průmyslové procesy a lesní požáry.
PM10 — Hrubé částice menší než 10 mikrometrů, včetně prachu, pylu a částic z otěru vozovky. Přestože jsou větší než PM2.5, stále způsobují podráždění dýchacích cest a zhoršují astma.
O₃ — Přízemní ozon není emitován přímo — vzniká, když oxidy dusíku a těkavé organické sloučeniny reagují za slunečního svitu. Vyšších hodnot dosahuje v letních odpoledních hodinách. Může vyvolat astmatické záchvaty a zhoršit funkci plic.
NO₂ — Oxid dusičitý pochází především z motorů vozidel a elektráren. Způsobuje zánět výstelky dýchacích cest, čímž činí plíce náchylnějšími k infekcím.
SO₂ — Oxid siřičitý se uvolňuje při spalování fosilních paliv obsahujících síru, zejména uhlí a ropy. I krátké vystavení může zúžit dýchací cesty, zejména u lidí s astmatem.
CO — Oxid uhelnatý je plyn bez zápachu vznikající nedokonalým spalováním paliv. Venku pochází hlavně z automobilové dopravy. Při zvýšených hladinách snižuje schopnost krve přenášet kyslík.
Prach (AOD) — AOD při 550 nm. Nad 0,3 = saharský prach.